Motýl smrtihlav
Věra Kočka
Za svitu hvězd mě nese noční vítr k vám,
když září hvězdné nebe, co jej tak dobře znám.
Mých křídel samet převzácné taje navždy skrývá
o věčném životě, jenž v tichu nikdy, nikdy neumírá.
Jsem dechem tvého srdce, jehož lásku vůkol posíláš
a hlubinou tvé duše, na jejíž dno teď uléháš.
Jsem vskutku tvojí noční můrou, jejíž iluzi už prohlédáš.
Michaela Olivie Cusanová
Jak vzácný čas
za nocí kdy přiletíš
a přece iluzí jsi
jak ráda se tě vzdám
a přece ještě dříve
samet s láskou pohladkám
Symbolika
Lišaj smrtihlav nese na svém těle obraz lebky, což dříve znamenalo smrt především pro něho.
Lebka symbolizuje vyprázdnění mysli, nadsmyslovou moudrost a smrt ega, tedy mystickou smrt.
Prázdnota nebo-li šúnjata je živým prazákladem všeho, co je. Jen být, nemyslet. Nebo si vznikající myšlenky nepřivlastňovat.
Prosté lidské štěstí s prázdnou hlavou.
Zahleďme se na hvězdnou oblohu a prociťme ten hluboký, tak dávno známý klid a zapomeňme na sebe, vyprázdněme svoji hlavu, svou lebku. Prociťme z hloubi vanoucí „Stříbrný vítr“ a buďme prostě šťastni.
Jen v lidské nepohnutelnosti zavane Stříbrný vítr. Bez úsilí a bez přání.
Symbol lebky vyjadřuje pomíjivost lidského života a zároveň koloběh života a smrti. Neexistence smrti.
Lebka = předci. Něco zaniká, jiné vzniká. Symbol konce i začátku. Lebka jsou obě strany též mince. Symbolizuje oblékání různých kabátků –smrt –život-smrt a další život. . . …., to je symbol lebky.
Kdo by se smrti bál?
Lebka = smrt(konec) iluze a nastolení moudrosti = konec času. Iluze začátku a konce.
Pohlcení času, zhroucení se do sebe, do věčnosti. Stvoření i zánik. Nádech i výdech. Neustále se tvořící i zanikající svět = věčná přítomnost. Nad všemi jevy, nad dualitou.
Jen duch se vznáší nad vodami = PRASTAV
Lišaj smrtihlav se po zakuklení uvnitř mění v beztvarou tekutinu a teprve z ní vzniká a rodí se vzácný motýl. Je to vodní aspekt. (Vstát z popela – ohnivý aspekt.)
Řeší strach ze smrti, z rozkladu, když nemáš půdu pod nohama, když plaveš ve tmě.
Můra je o stříbrném měsíčním světle, o stříbrné nitce života, vzkříšení, nesmrtelnost, smrt neexistuje.
Můra – strážkyně prahu, spojena s energií vody, podvědomí.
Znovuzrození, transformace, metamorfóza, proměna, prožít svůj vlastní rozklad a vystoupat z hlubiny na světlo.
Nemáme strach ze svého stínu.
Upředený, stvořený ze stříbrné nitky našeho života.
Ve vodě se rodí i zaniká život.
Vzpomínka na plodovou vodu.
Co nám vzkazuje Motýl smrtihlav?
Neboj se smrti, ona neexistuje.
Neboj se života, neboť je věčný.
Žij naplno každým dnem.
Jsem na obou březích, v iluzi i ve věčnosti.
Jsem strážcem podsvětí a vskutku jeho převozníkem.
Jsem lékem na pověrčivost.
Přicházím za soumraku i s půlnocí.
Tvé srdce je tak čisté, že si to ani nedokážeš představit. Zastiňuješ ho jen svými myšlenkami, obavami a strachem. Nemůžeš ho pošpinit, ani kdyby ses sebevíc snažil. Jen se mu odevzdej a žij. Sám sobě jsi průvodcem.
Máš strach ze své nesmrtelnosti? Bojíš se poznání, že jsi ve své podstatě čistý, čirý a čistější, než čerstvé padlý sníh? Bojíš se toho, že jsi svobodný?
Bojíš se smrti? Tak miluj a žij! Dávám ti odpověď na tvoje otázky o smyslu lidského žití, o životě a smrti, o ráji ztraceném a kráse bezrozměrného Bytí
Jsem poslem mystické tvé smrti i znovuzrození.
Hledáš-li pevný bod, abys pohnul vesmírem, pohleď nejprve do svého srdce, neboť tam už celý vesmír je.
S čím nám může pomoci? V jaké situaci? Pro koho je obrázek vhodný?
- Pomáhá vnímat svoje podvědomí, svoji hlubinu, aniž bychom k tomu potřebovali rozum. Propojení s podvědomím bez myšlenek – bez zábran.
- Pro toho, kdo má strach z mystické smrti. …a kdo má strach ze smrti i co bude po ní.
- Záchrana před strachem, ze sebe sama.
- Strach z neznáma, ze změn.
- Nemám se čeho chytit, jsem bez spojení, na vodě, topím se, ve tmě bez půdy pod nohama.
- Zdolávat překážky a nevyhýbat se jim, podívat se z nadhledu a překonat, co je před námi. Motýl neuhýbá ze svého směru, a pokud se před ním objeví překážka, přeletí ji. Ukazuje nám tak, jak neslevovat ze svých cílů a nenechat se odradit.
- Orientace v nepřehledné situaci, kdy si nevíme rady., kdy nevím jak dál. Smrtihlav nám ukazuje, jak najít směr i řešení a vydáme se na cestu.
- Někdy se v sobě ale vůbec nevyznáme, nemáme se o co a o koho opřít, pociťujeme bezvýchodnost. Dalo by se říct, že nevíme, kde je nahoře a kde dole, nemáme pevnou půdu pod nohama. Jsme úplně v háji, aniž bychom znali příčinu našeho rozpoložení. Totální zmatek, chaos. Motýl si umí poradit právě v této situaci a pomůže nám najít východisko, vyvede nás tak, abychom se uměli spolehnout sami na sebe. Nacházíme pevný bod v sobě, sami si svítíme na cestu.
- Tápeme a bloudíme bez cíle, přepadají nás dosud nezmapované emoce. Hledáme pevný bod a nevíme, kde je sever? Už nezvládáme vlastními silami probádat svoji vlastní nekonečnou hlubinu? Trpíme nočními můrami? Smrtihlav umí zklidnit a pomoci i v tomto případě, on to žije.
- Strach ze smrti, strach z rozkladu po smrti. Když se blíží smrt blízkého člověka nebo naše vlastní a my to víme. Na tohle je lišaj mistr. Je na obou březích, mezi životem a smrtí. Pomáhá přejít jak to jen nejlépe jde. Pomáhá vnitřnímu pochopení, že je jen věčný život, že se jen přerozujeme.
- Strach ze změny. Nevíme, co bude. Nevíme, jak se zachovají druzí v našem okolí, společnost, vláda. Nebo třeba někdo z cizích světů mimo naši planetu? Nevíme a bojíme se toho? Ano, i s tím umí pomoci.
- Vážné životní situace, tragédie, kdy už nemáme sílu a ani zájem jít dál. Motýl pomůže zklidnit a pomalu, polehounku nám ukáže, jak znovu slyšet a cítit vlastní srdce a znovu zahlédnout svoji šťastnou hvězdu.
- Nemáme nic pod kontrolou a bojíme se, co bude.
- Učí nás ochutnat a užívat si sladkostí života. Sám má totiž rád med a klidně pro to riskuje. Nebojí se žít naplno. Zase nám proudí v žilách život, jsme mladí po celý život svým přístupem k němu.
- Kdo má rád tajemno, záhady a rád objevuje nové, netušené věci.
