Obrázky Věry Kočky v časopisu ALLfest Litoměřice

ALL Festival Litoměřice opět vydává svůj výstavní časopis.
Je mi ctí, že zde vychází také rozhovor se mnou. 

Odkaz na něj je zde:

verze k prolistování
verze ke stažení (46MB)

Ivan Truksa o vůních a olejích

Rozhovor napsala Terezie Dubinová, PhD. Odkaz na něj je zde:
http://www.oheladom.cz/2017/puvodni-rozhovory/ivan-truksa-o-vunich-a-olejich/

Věřím, že je nás stále více, kdo jsme vděční živé Zemi za její Dary. S úctou je užíváme a učíme se od nich. Dary Země je také malá česká firma, která s velikou pečlivostí, v bio kvalitě a s alchymickým vhledem tvoří oleje a olejíčky: tělové, masážní, drahokamové – čakrové, archandělské, jedlé i kosmetické. Jejím nosem a skladatelem vonných kompozic je Ivan Truksa. Skrze milou přítelkyni, malířku Věru Kočku Burešovou, jejíž malby čaker a draků – strážců čaker zdobí lahvičky čakrových olejů, jsem dostala podnět se s Ivanem setkat a na téma jeho práce si popovídat.

ZÁZRAK ZRÁNÍ SKRZE FIALOVÉ SKLO
Tereza: Právě jste se vrátil z veletrhu v německém Norimberku.
Ivan: Ano, byl jsem na největším veletrhu biopotravin a biokosmetiky v Evropě „Biofach“. Koná se v obrovském areálu, jsou tam tisíce vystavovatelů.
Tereza: Jezdíte tam za inspirací? Nebo za partnery?
Ivan: Jako firma z oboru, která s nimi obchoduje, dostaneme pozvánku současně se vstupenkou zdarma. A samozřejmě chci objevit něco zajímavého a nového, co by se dalo zařadit do naší nabídky. Teď mne zajímají doplňky stravy, ne nějaké tablety, spíše semena. Líbilo by se mi je koupit rovnou od výrobce, což by bylo příznivé pro kvalitu i cenu. Obvykle se tyto produkty přeprodávají, každá firma si dá marži a cena uměle narůstá. To se mi nelíbí. My se snažíme, abychom udrželi kvalitu a zároveň měli rozumnou cenu. U některých produktů to samozřejmě není tak jednoduché. Proto pořádáme přednášky, aby lidé pochopili, proč jsou skutečně kvalitní oleje dražší. Z komunismu jsme zvyklí na rafinované, většinou slunečnicové oleje, což je v podstatě mrtvá hmota. Rafinace prospěšné látky zničí. Po revoluci přišel boom za studena lisovaných olejů z jižních států, ale i u nich záleží na tom, jak se olej zpracuje a především zda plody, ze kterých ho získáváte, byly při pěstování chemicky ošetřeny. Rezidua syntetik v semenech zůstanou a jsou tudíž i v oleji. Když jsme s oleji a olejíčky začínali, asi půl roku jsme používali polorafinované, za studena lisované oleje. Pak jsme pochopili, že tudy cesta nevede. Několik dodavatelských firem jsme dokonce vyměnili. Od roku 2012 bereme olej z francouzské firmy, kterou jsem objevil právě na Biofachu. Ten rok jsem tam jel poprvé – a oni také! Mimochodem od té doby tam nejezdí, protože už získali partnery, které potřebovali, a mají pouze omezenou kapacitu výroby. Po světě mají své farmáře dodávající jim semena v kvalitě fair trade a bio – dokonce mají i košer certifikaci, což znamená, že semena jsou zpracovávána a lisována ručně… Semena potom ve své lisovně ve starobylém městečku v Provence lisují. Lisovna je v bývalém vinařství, mohou tak využít chladných sklepů. Zatímco jiné firmy semena koupí, vylisují a skladují, oni skladují semena a lisují je, až když obdrží objednávku od odebíratelů. Tím zabrání procesu oxidace. Pro nás to znamená objednávat dopředu, aby měli tak týden, deset dní, na lisování. Olej nám potom přijde úplně čerstvý. Chuť i vůně jsou výrazné a intenzivní.
Tereza: Čili oleje začnou oxidovat až po otevření v lednici klientů.
Ivan: Ano. Ale my ani nedoporučujeme skladovat jedlé oleje v lednici. Dáváme je do fialového skla. Jde o patent jistého švýcarského vědce, kdy se při výrobě skla do něho přidá látka, jež sklo zabarví, a ono potom propouští jenom určitou část světelného spektra. Když lahev stojí na světle, její obsah zraje.
Tereza: Spolupracuje s vibrací světla.
Ivan: Ano. Ta myšlenka se nám moc líbila. Jeden z největších odborníků v oboru, Angličan Jan Kusmirek, napsal knihu „Tekuté slunce“ (vydalo nakladatelství OneWoman Press v roce 2005), ve které se věnuje jak biologickým, tak esoterickým aspektům rostlin a olejů. Říká, že olej je zhmotněním sluneční energie. Je stále živý. I v lahvi může dál žít svým životem. A pokud ho navibrujete ještě nějakou esencí, proces zrání se tím výrazně umocní. Dám Vám příklad: když smícháte a promícháte esence, molekula se rozpadne, a když jde o promíchání v synergii, začne se spojovat do úplně nového obrazce. Vy tak přetvoříte molekulový vzorec. Čím déle necháte směs zrát, tím kvalitnější je výsledný obraz, tedy výsledek. To je princip výroby našich parfémů míchaných bez alkoholu či jiných přídavných látek.

TÉMA LETOŠNÍHO ROKU – POVSTAT JAKO FÉNIX Z POPELA
Ivan: Abychom plnili požadované standardy, musíme do směsí přidávat látku, která v nich vytvoří antioxidační efekt. Dříve jsme používali tokoferol, výtažek z kukuřičných klasů. Vypadá jako med a je to čistý vitamín E. Nyní, abychom plnili i podmínky biocertifikace, používáme extrakt z rozmarýnových lístků, který má obdivuhodnou antioxidační schopnost. Olej vám nezežlukne třeba pět let! Takovou trvanlivost vám samozřejmě nikdo nedá, normy s ní nepočítají, takže udáváme maximum dva roky. Máme však i čtyři, pět let staré vzorky, a jejich vůně je stále zajímavější.
Tereza: Myslím, že rozmarýn je u nás nedoceněný. Ve Středomoří ho používají hojně – do koupele, v domácnostech na odpuzování hmyzu, nálevy na zalévání…
Ivan: My ho používáme asi čtyři a půl roku. Vybírali jsme si mezi rozmarýnovým a šalvějovým antioxidantem a rozmarýnový se nám líbil víc. Má i vyšší antioxidační hodnotu. Představte si hodně tekutou, temně zelenou hmotu extrahovanou z lístků! Zdánlivě je dražší než tokoferol, litr stojí dvakrát více, ale stačí vám gram na litr oleje, takže v důsledku je i finančně výhodnější. Uchovává se v kovovém flakonu, aby udržel silné aroma, do oleje dáte pár kapek, zamícháte, a je zakonzervováno. Děláme všechno ručně, za studena, abychom uchovali vibrace čistě přírodních surovin.
Tereza: Kolik vás ve firmě je?
Ivan: Je nás čtyři nebo pět, ale výrobu dělám vždy já. Když se míchají kosmetické olejíčky, ty může míchat i někdo jiný, ale speciální oleje, jejichž složení je přijímáno, míchám já.
Tereza: Složení vytváříte intuitivně?
Ivan: Složení vždy přijde.
Tereza: Vesmírná pošta složení pošle (smích).
Ivan: Dalo by se to tak říct. Například andělské oleje: na jejich začátku přišli čtyři archandělé, ukotvila se jejich témata, a potom jsme doplňovali další anděly. Na rok 2017 jsem namíchal olej archanděla Raziela. Jeho tématem je OBNOVENÍ – POVSTAT JAKO FÉNIX Z POPELA. Ohlásil se už na jaře 2016, postupně chodily souvislosti… Tohle tam bude, tohle tam bude… Receptura se ladí tak půl roku a v obsažených olejích jsou témata roku zhmotněna. Dá se udělat dopředu – první lahvičky dáváme na trh před vánoci, ale ten samý olej potom mícháme na začátku roku, kterému je určen, a tam už má jinou gradaci, už je ve své energii. V Razielovi je hlavní vůně jemná, dřevitá, je v ní obsažen santal. Dlouho trvá, než se rozvine. Je to konejšivá vůně v letošním roce Fénixe. Vloni bylo téma SMÍŘENÍ, dokončit zpracovávání věcí.
Tereza: Jméno „Raziel“ je hodně silné, hebrejsky znamená „Mým tajemstvím je Bůh“. V židovské mystice kabale se s ním hodně pracuje, např. existuje mystická „Razielova kniha“ (Sefer Raziel), slovo „raz“, „tajemství“ je ze dvou hlásek, reš a zajin, a kabalisté s tím meditují. Ivan: Popravdě řečeno se do hloubky nezabývám tím, co přijaté informace znamenají.
Tereza: Vaším úkolem je přijmout zprávu a dát ji do vůně.
Ivan: Ano. Samozřejmě mi přijde i krátký text, ale jen v bodech. Člověk si v něm potom nemá hledat návod, ale spíše si sám hledat svoji vlastní cestu, takže text nechávám stručný. „Čím míň, tím líp“. Kdyby si lidé přečetli mnoho informací, mohli by si je v mysli nastavit tak, jak se to hodí jim, a vidět v nich věci, které tam nejsou.

VĚRA KOČKA A JEJÍ OBRÁZKY
Tereza: Jak došlo ke spolupráci s malířkou Věrou Kočkou?
(Ivan vyndává s tašky krabičku s olejíčky, na jejichž etiketách jsou Věřini DRACI. S radostí je vítám. Ivan mi k jednomu dává čichat): To je parfém „Brána srdce“ ve formě draka. Tato dračí řada vznikla právě díky Věře. My jsme po ní chtěli obrázky na drahokamové – čakrové oleje. Vznikly v letech 2011-2012. Měli jsme hotovou řadu, sedm plus jeden vyvažující systém. Oleje byly v nabídce, prodávali jsme je, ale nebyly na nich obrázky. Na andělské oleje nám dělala obrázky paní Alena Táslerová z Krkonoš, to je taková jemná víla, krásně je vystihla. Řekli jsme si – co kdyby nám namalovala obrázky i na drahokamové oleje? Tak to zkusila, poslala návrhy – a ono to nešlo.
Tereza: Jak to poznáte?
Ivan: Prostě …. Vnitřní pocit. Mám tam rozpor, najednou informace nejde dál, neteče. Hlava by chtěla, obrázek je krásný, ale nemá vibraci, kterou chce produkt. Hledali jsme dál, zkoušeli spolupráci s dalšími lidmi. Mezitím jsme jezdili na výstavy po Čechách a na nich jsme poznali Věru Kočku. Její obrázky mne nějakým způsobem fascinovaly. A potom moje kolegyně, s níž jsme firmu zakládali, se s Věrou bavila a přišla s tím, že obrázky udělá. To už naše oleje byly tři roky bez obrázků, jenom s etiketou a povinným textem. No a Věra sedla a namalovala Krakena, draka první čakry. Bylo to úplně boží, prostě to bylo ono. Jenže pak k němu přidala text o strážci první brány, a já si říkám, tady něco není v pořádku. Drak byl úžasný, ale to slovo „brána“… Viděla jste film „Hvězdná brána“?
Tereza: Ne.
Ivan: Hrdinové objeví bránu se symboly, kterou když se projde, dostanete se do úplně jiného světa. To jsem si představoval pod slovem „brána“. A Věra udělala místo brány draka. A pak namalovala druhý obrázek – obrázek první čakry. Takže jsme měli dva obrázky k první čakře – a jenom jeden olej. Co to má znamenat? Koukali jsme na to , až přišla informace, že má být ještě jeden olej. Tak vznikla i dračí řada. Vůně je skoro stejná, kdybyste viděla složení, tak je identické, ale jsou tam drobné rozdíly v poměrech ve složení esencí se zachováním synergie. Zatímco čakrové oleje jsou esence v oleji, dračí oleje jsou pouze esence, protože drak je sférická, nehmotná bytost. Jak ho dáte do oleje, rozhodí se. Draci chtějí být jenom směsí éterických olejů, to odpovídá jejich nehmotné podstatě. U éterických olejů molekuly vyprchávají – kdyby byly lahvičky otevřené, za nějakou dobu zmizí, odhmotní se z kapaliny na plyn. Tak i draci chtějí zůstat sféričtí. Tereza: Mohou se dávat rovnou na kůži?
Ivan: Ano. Pokud použijete bioesence a pokud je složení v synergii, tak se vyruší potenciálně škodlivé molekuly. Mohou je používat i lidé, kteří jinak mají alergii – to jsme vyzkoušeli. Dokonce nám tyto oleje testoval i Státní zdravotní ústav s tím, že jsou v pořádku, ale na lahvičku to nesmíme napsat. Na lahvičce stojí: „Nepoužívat neředěné na kůži.“ Přitom se používat mohou.
Tereza: To je ta hra.
Ivan: Ano. To je ta hra okolo.

STRÁŽCI BRAN A ODEZVY TĚLA
Ivan: Přes vůni se člověk dostává do tématu oleje.
Tereza: Vnímám to tak, že pohyb energetického centra, čakry, vytváří určité pole a má určitou vibraci. To je u každého člověka různé, podle vyspělosti jeho vědomí, momentálního psychického a fyzického naladění…. Zajímavé je, že Věra zachytila jak to pole, čakru jako zářič, tak jeho „strážce brány“, jak ona říká, v podobě draků. V hebrejštině je „ša´ar“, brána“, velmi silný transformační pojem: v nich probíhají zkoušky, kdy se vibrace vědomí může zvednout na novou úroveň. V sumerském mýtu o bohyni Inanně prochází bohyně sedmi branami, ve kterých jejich strážcům odevzdává svůj oděv a šperky, až stojí v podsvětí před svojí Temnou Sestrou Ereškigal zcela nahá. Umírá, v tichu nicoty se transformuje, znovu se rodí a vystupuje branami zpět. Získává znovu své atributy moci, ale již je proměněná. Čili mně přijde, že strážci představují koncentrované téma dané čakry či „energetické brány“. Podobně jako je v astrologii přísná, do hmoty ukotvující, kontrolující energie Saturna, velmi důležitá a nápomocná,stejně tak strážci nepustí člověka, dokud není zralý a připravený. Pro mne je zajímavé,že Vy o tom mluvíte z pohledu vůně, ve které je na jemnohmotné úrovni téma vibracemi zachyceno.
Ivan: Ano. My jsme nejdřív nevěděli, jak s dračími oleji pracovat. U olejů je to jednoduché – lokálně si ho mažete na místa na těle a informace se vstřebá přímo do pole. Pak přišel způsob, že dračí vůně se otevřená vezme a po směru hodinových ručiček točíte lahvičkou. Vůně má potom tendenci otevírat se ven. Děláte to, dokud v těle neucítíte nějakou odezvu, např. příval tepla, šimrání… A v ten moment, při zpětné reakci těla, se zpráva teprve propojí s konkrétní oblastí. A skvělé je, když si obrázek ještě dokážete zvizualizovat a představit si např. růžového draka (téma 4. čakry srdce) stočeného kolem kruhu – čakry na své hrudi, na svém srdci. Vizualizací ho aktivujeme, probouzíme, a on začne čakru roztáčet, zvyšovat její frekvenci. Při dlouhodobém používání takto můžete vylaďovat své čakry.
Tereza: Jsou dračí vůně, které někomu smrdí nebo ho iritují? Co to znamená?
Ivan: Ano. Určité dračí vůně někoho úplně vytočí.
Tereza: A to je důležitá zpráva.
Ivan: Ano. Tělo říká: „Do tohoto tématu NE.“ U archandělských olejů to funguje stejně, tělo říká, že na téma ještě člověk není připraven. Ideálně by Vám měly vonět všechny – potom jsou čakry v rovnováze, ale takový člověk k nám ještě nepřišel.

DUŠE ROSTLIN A ALCHYMIE
Tereza: Jaké vůně se líbí Vám?
Ivan: Já mám tu deformaci, že se mi líbí všechny vůně (smích). I když vlastně je jedna vůně, která mi nevoní: tagetes z Afriky (rod aksamitník, tj. příbuzný afrikánu). Ta vůně mne úplně odpuzuje, tam jsem ještě nedošel. Ve firmě máme asi pětset lahviček esencí.
Tereza: Od koho berete esenciální oleje, aby Vás uspokojila jejich kvalita?
Ivan: Spolupracujeme s francouzsko-německou firmou AYUS. Dávají důraz na druhovou rozmanitost, takže např. levandule mají čtrnáct druhů! Jenom levanduli úzkolistou, kterou znají všichni jako „tu levanduli“, mají v osmi verzích. Záleží, jestli rostla divoce, je organická, odkud je – z Francie, Bulharska, Španělska, vysokohorská levandule z Kašmíru… Vůně mají různé tóny. V té kašmírské třeba cítíte „dotek hor“.
Tereza: V silici je koncentrované místo.
Ivan: Ano. Úžasná je např. jedle ojíněná z Rakouska. Je zajímavá tím, že se destiluje, když zmrzne jehličí – a v esenci cítíte sníh, mráz, chlad. I destilací, tedy tepelným procesem, se informace uchová. V létě, když jsou tepla a já si chci užít vnitřně chlad, tak si čichám jedli ojíněnou. Občas si dám kapku i na sebe, protože samozřejmě všechno patlám na sebe…
Tereza: Co je to esence?
Ivan: Na to jsou různé teorie. Jsou to siličnaté látky, které rostlině slouží k obraně. Když se předestilují, výborně fungují v širokém spektru na fyzické tělo člověka, protože destilací přenesete VŠECHNY jejich elementy. Alkoholový bylinný výluh přenese jenom část elementů a informací. Na bázi čajů či lihových roztoků byliny také působí, ale destilace je komplexní. Přenáší se skrze ni DUŠE ROSTLIN, jakkoli podivně to může znít –a samy rostliny to umožňují.
Tereza: Vybraly si tuto službu. Je to jejich úkol tady na Zemi.
Ivan: Ano. A my jsme ho jenom objevili. Např. bazalka jako bylina vám bude působit na dýchací cesty nebo na mozkovou činnost, ale esence bazalky bude působit i na další orgány a zdravotní nerovnováhu, protože je to nejčistší forma, jak se dá informace přenést. A to je, co se mi na této práci líbí: že má přesah.
Tereza: Je blízká alchymii.
Ivan: Ano, to je ono. To se mi nejvíce líbí! Já k tomuto oboru už od dětství tíhl. Při výrobě vůní a olejů můžete s alchymickými principy skvěle pracovat: se zhmotňováním, přetvářením věcí na něco jiného….
Tereza: A přiznejme si, že v současném světě je Vaše povolání bezpečnou formou alchymie. Rozumíte mi? Když děláte olejíčky, tak nejste divný. Pro staré duše, které nesou informace dávné moudrosti, je těžké je zprostředkovávat a mluvit, aniž by budili negativní pozornost.
Ivan:Ano. A je pravda, že jsem měl možnost nahlédnout do svých minulých životů a většinou to skončilo tragicky.
Tereza: Takové jsou naše vzpomínky. Co je pro Vás léčivá esence, která – když se probudí tyto dávné vzpomínky – Vám pomáhá? 
Ivan: Většinou nějakou použiji intuitivně, ale často mi pomůže kadidlo. Má duchovní rozměr, ale zároveň má i rozměr ochrany. Vnitřně vás dostane do stavu bezpečí. V kadidle je mystika. Mám asi šest druhů kadidel. Nejkvalitnější je kadidlo z Ománu. A ještě mne napadá, když řeším něco hutnějšího, na co kadidlo nestačí, tak používám benzoe styrax. Je to také pryskyřice jako kadidlo, ale vůně je spíše bližší vanilce. Když si čichnete, máte pocit, jako by na Vás někdo hodil teplou deku a takhle Vás do ní zabalil.
Tereza: Jste opečovaný.
Ivan: Ano, jste v bezpečí. Vůně mají velikou výhodu, že k lidem jdou přímo. Když s nimi člověk umí pracovat, jsou sladěny s podvědomím a nepotřebují cestu mysli. Kdybyste jako dítě měla nějaký zážitek spojený s vůní, tak se Vám v dospělosti třeba za čtyřicet let, když tu vůni ucítíte, zážitek okamžitě vybaví. Dělal jsem si speciální směsi, a když jsem s vůní nějakou dobu pracoval, tak jsem se dostal do stavu, kdy jsem se přes ni dostal do minulosti.
Tereza: Může to platit i pro minulé životy? Když jsem poprvé letěla do Izraele a vystoupila z letadla, tak při prvním nadechnutí vůní jsem měla pocit, že jsem konečně doma. A když jsem byla kdysi na regresi, tak jsem člověka, který mne energeticky držel ve své moci, poznala podle pachu. Což bylo absurdní, protože v té místnosti fyzicky ten pach nebyl, ale uvolnil se spolu se zážitkem, jako kdyby v jemnohmotném těle zůstala obsažená i informace čichová. Proto si myslím, že Vaše práce je skvělá: v moderní době době jsme hodně chycení v mysli a kvalitní vůně nám pomáhají dostat se k sobě, překročit mysl. Což může pochopitelně rozjet věci, ze kterých potom nemáme radost… 
Ivan: No to mi povídejte!

Děkuji za rozhovor a Vám i Vašim spolupracovníkům a spolupracovnicím děkuji za skvělou službu v Darech Země!

http://www.daryzeme.eu/
http://www.verakocka.cz/